Bubnoviny

Internetem dnešních dnů hýbe fenomén zvaný sociální sítě. Většina lidí si pod tím představí služby jako Facebook, Twitter, LinkedIn či MySpace. Málokdo si ovšem uvědomí, že mezi sociální sítě patří i české služby jako např. lidé.cz, spolužáci, xchat nebo líbimseti.

Posledně jmenovaná byla ve své době velmi oblíbenou nejen mezi dospívající mládeží, ale i mezi staršími uživateli (důvody jsou různé...). Líbko mělo našlápnuto k úspěchu, vydalo se ovšem dle mého názoru ne zrovna správnou cestou. Perfektní sice byly akce Party Time, z nichž ty, které se v našem městě udály, jsem navštívil všechny (i když nikdy nebyl můj profil certifikován i přes ujištění hostesky). Fotografie z akcí také nebyly k zahození, ne jednou jsme se ve škole smáli nad tím, kdo zase kde řádil(a)...

Začalo to všechno tak jednoduše. Uživatelé nahráli fotografie do svých profilů a ostatní je ohodnotili na stupnici 0-10 (ostatně, sami se podívejte, jak vypadalo líbimseti.cz v roce 2002). Postupně se začalo portofilo dalších služeb a funkcí rozšiřovat až do dnešního stavu. Líbimseti začalo organizovat akce na diskotékách, stalo se dobrým kanálem pro inzerenty jak se dostat k dospívajícím...

Místo přidávání funkcí jaké dnes známe z Facebooku a přijdou nám samozřejmé (např. zeď, chat v reálném čase apod.) jsme se však nedočkali ničeho. Na líbku sice dříve fungovaly jakési skupiny, dokonce i videochat dodnes bez použití aplikace na Facebooku nenalezneme, ale možná to je i tím, čím líbko stále v jádru je. Jedná se spíše o jakousi formu seznamky pro puberťáky zatímco Facebook je spíše nástroj pro komunikaci s přáteli (a jinými lidmi...). Přístup z mobilu v tom případě taktéž ztrácí smysl. Na fotky je pohodlnější se koukat na obrazovce PC ve větším rozlišení...

Právě ona možnost seznamování díky veřejně přístupnému profilu je ideální pro všechny podivné existence, kterými se to na líbku jen hemží. Přitahuje je i věk aktivních uživatelů. Vždyť co lepšího by úchyl hledal, než profil slečinky pod zákonem s veřejně přístupnými fotografiemi na kterých se slečinky evidentně moc nestydí...

Právě veřejně přístupné fotografie jsou velkou bolestí tohoto serveru. Je sice možné alba zaheslovat, ovšem to je tak vše. A ani to nezaručuje úspěch - stačí si vzpomenout na aféru unikých fotografií, které se lavinově šířily internetem včetně jakéhosi seznamu přezdívek, věku a místa bydliště. Když se kě mě tyto fotografie dostaly, moc jsem se divil, co je naše omladina schopná bez mrknutí oka nahrát na web...

S nahráváním fotografií líbko také zaspalo dobu - skutečně mě nebaví nahrávat fotky otrocky po jedné, když pro Facebook existuje tuna software včetně skvělých doplňků pro Firefox. Líbko se však viditelně snaží nedostatky dohnat, ovšem jakousi napodobeninou Facebooku docela dost lidí nechce. Raději můžou používat pohodlnější a rozšířenější originál.

Další bolestí Líbka jsou reklamy. Nemám nic proti reklamám na internetu, chápu jejich smysl, ale jak se pravilo v jedné nejmenované reklamě: "Ocamcaď pocamcaď". Flashové reklamy vydávající pazvuky, zahalující celou plochu prohlížeče s nutností jejich manuálního zaření, to je přesně důvod, který lidi žene k používání doplňků typu AdBlock. Ovšem, cílové skupině Líbka je to pravděpodobně jedno - hlavně že je to cool a že se v článcích dozví zase něco z bulváru...

Za těch pár let, co jsem na líbku aktivní, jsem se díky němu s nikým neseznámil. Líbko tedy pro mě nefunguje ani jako seznamka, ani jako komunikační kanál s přáteli. Zdejší diskuse jsou plné hnoje, na videochatu jsou populární zejména lechtivá témata, přičemž řada mužských účastníků do kamery hrdě ukazuje svou druhou "tvář" (myšleno asi o půl metru níž, než mají muži nos - podle nosa poznáš kosa). Pak se tu najde jakási skupinka slepiček, které si myslí, že když na svůj profil nahrají fotky z ateliéru, budou z toho všichni na větvi a nabídky se jen pohrnou. Tedy ony se skutečně pohrnou, a pokud bude slečna (ne)šikovná, postoupí na další level, jehož vzorový příklad zní asi takto: "Ahoj, je mi 18 a hledám konečně první velkou lásku. Měl bys být hodný a nemělo by ti vadit, že mám mimčo".

Rozhodl jsem se tedy k 1. 11. svůj profil zrušit. Většina lidí už má Facebook nebo jinou možnost kontaktu. Možná je moje změna pohledu na server, kde jsem dříve trávil hodiny času, ovlivněna změnou prostředí a dospíváním, ale já to tak prostě cítím...